Výraz “peněženka” se v kryptoměnovém světě používá pro více věcí, což někdy může vést ke zmatení, ale v konečném důsledku to vše souvisí, brzy si na to zvyknete a ani Vám to nepřijde 🙂
V první řadě se jedná o samotnou sadu adresy/veřejného klíče a klíče soukromého. Tyto dva údaje dohromady se nazývají peněženka, protože dávají plný přístup a oprávnění k manipulaci na té dané konkrétní adrese.
Ale abyste platbu mohli zadat a odeslat do blockchainu, musíte použít nějaký druh “manažeru” – rozhraní, skrze které platební příkaz prakticky provedete. Těmto se rovněž říká “peněženka” a tento výraz je většinou spíše přiřazován právě k nim. Mají několik různých druhů, které si tu rozebereme:
Online pěněženka
Tato forma je hodně rozšířená a možná ideální pro úplné začátečníky, kteří se chtějí seznámit se základním fungováním a experimentovat s drobnějším obnosem kryptoměn, aniž by museli řešit speciální programy a zařízení. Jedná se o klasickou internetovou stránku, kde se zaregistrujete přes email a heslo a spravujete si své kryptoměny skrze ni (jako např. v internetovém bankovnictví). Velká výhoda těchto peněženek je dostupnost – dostanete se na ni odkudkoliv, kde je počítač s internetem (ikdyž výrazně doporučuji využívat neveřejných počítačů, na kterých je dodržována nějaká kybernetická hygiena) a nejste tak odkázáni na přítomnost speciálního softwaru nebo zařízení. Nevýhoda je menší bezpečnost a fakt, že u tohoto typu nemáte často pod kontrolou své privátní klíče (využíváte zde místo nich např. jen heslo k přihlášení) a tím pádem nemáte ve skutečnosti své kryptoměny pod 100% kontrolou. Kdyby taková peněženka ze dne na den zastavila svou činnost, možná už z ní své prostředky tedy nedokážete vyvést ven a přijdete o ně. Pokud se rozhodnete využívat online peněženku, rozhodně je dobré využít maximálního dostupného zabezpečení účtu, např. ověřování přihlášení emailem nebo ideálně telefonem (2FA), abyste minimalizovalo riziko ze své strany. I tak ale není dobré mít tam větší obnosy, na to jsou bezpečnější řešení.
Softwarová peněženka
Jedná se o speciální program, který nahrajete na svůj počítač/notebook/jiné zařízení a pomocí zadání veřejného a privátního klíče a připojení k internetu si spravujete kryptoměny v něm. Zde je nevýhoda v tom, že pokud jste někde jinde a nemáte své zařízení s tímto programem po ruce, jste od této možnosti odříznuti (narozdíl např. od online peněženky). Odměnou za to je ale lepší bezpečnost (tím vyšší, čím důsledněji si své zařízení chráníte) a skutečná kontrola nad prostředky v peněžence. U toho se zastavíme – kryptoměny nemáte přímo v tom programu, nebo na pevném disku. Ty jsou uloženy vždy formou záznamů přímo v blockchainu, ale tento program Vám zprostředkovává díky klíčům přístup. Spousta vyznavačů softwarové peněženky z důvodu bezpečí ji dokonce má na počítači, který běžně nepoužívá pro práci na internetu a není ani stabilně připojený do internetové sítě. Vyjímkou nejsou ani slabší netbooky (malý notebook), které mají vyhrazené jen a pouze pro peněženku a jinak je mají odpojené, vypnuté a bezpečně uložené 🙂
Hardwarová peněženka
To je pravděpodobně nejbezpečnější řešení, jak své kryptoměny uložit. Jde o speciální malé zařízení, které připojujete k PC jen v době potřeby manipulace s prostředky a jinak jej máte bezpečně uložené. Vzhledem k tomu, že používají špičkové šifrování a speciální protokoly během připojení a mimo něj jsou naprosto odpojena od internetu, šance na nějaký hack je čistě teoretická. Riziko zde nastává u fyzického zničení či odcizení – sice jsou možnosti, jak zařízení obnovit pomocí záložního kódu (anglicky “recovery seed”), ale to je už krajní řešení a vyžaduje i koupi nového zařízení. Pořizovací cena je brána často jako negativum oproti různým řešením “zadarmo”, ale kdo to myslí s kryptoměnami opravdu vážně a vlastní i větší objemy, tak těch 1500 – 2000,- se vyplatí coby investice do bezpečnosti. Na trhu je několik firem, které HW peněženky nabízejí, z nichž špičkou jsou český Trezor a francouzský Ledger. Ledger sice poskytuje lepší poměr cena/výkon (kde výkon je šíře podporovaných kryptoměn pro uložení), ale Trezor se vyznačuje vyšší spolehlivostí a i když vypadá jeho základní verze jako levná plastová hračka, má punc nejvyšší profesionální kvality. A je český! 😀
Papírová peněženka
To spíše jako perlička – mnoho “fundovaných expertů” by totiž namítlo, že nejlepší je stejně držet si klíče na bezpečně uloženém papírku a na to nemá ani Trezor a vše ostatní je jen marketing! No, něco na tom sice je, jenže papírek sám o sobě Vám transakci poslat neumožní 🙂 Stejně pak budete potřebovat např. nainstalovat softwarovou peněženku pro odeslání. Bezpečná “papírovka” je tedy dobrá pro ty účely, kdy si tam krypto např. průběžně posíláte a ukládáte coby spoření, ale pro aktivní využívání se skutečně příliš nehodí. A hlavně ji neztraťte! 😀
