Kryptoměny jsou stále ožehavé téma, pokud je rozebíráte s lidmi výše postavenými v bankách nebo různých úřadech či autoritách řešících praní špinavých peněz a nelegální činnost. Je třeba i poznamenat, že ne každý zaměstnanec těchto institucí musí nutně mít negativní přístup. Bohužel ale z těch vyšších míst, které o něčem skutečně rozhodují, to vidíme velmi často. Pojďme se podívat na poměrně paradoxní chování od těchto lidí, které neškodi pouze krypto nadšencům, ale může uškodit i lidem zcela neznalým.

Momentálně je na českém trhu velmi špatná situace prakticky pro kohokoliv, kdo by chtěl podnikat způsobem (byť naprosto legálním), který krypto neskrytě zahrnuje či na něm přímo staví. Banky působící na našem území v drtivé většině případů mají na kryptoměny averzi. Možná si pamatujete na hromadné vypovědi ve Fiu, kdy téměř všechny české kryptoměnové směnárny u nich během pár týdnů přišly o účty bez udání důvodu? To může kdykoliv udělat jakákoliv banka, protože mají v Obchodních podmínkách doložky o tom, že Vám mohou vypovědět účet dle své vůle nebo Vám jej vůbec nemusí založit. Ne, skutečně nepotřebují důvod, natož pak nějak právně prokázané porušení zákona. Jen tak, svévolným lusknutím prstu. A nyní si toto zkombinujte s faktem, že všechny banky na našem území jsou soukromé a mají tato pravidla a přístup. Dostaneme ten výsledek, že český podnikatel nebo živnostník se může dostat do situace, kdy nemá bankovní účet. Přitom jej ale ke své činnosti potřebuje – vážně, kdo dnes podniká a nevyužívá bankovní účet, i kdyby jen na uložení peněz z tržeb? Zkuste si představit všechny důsledky a náležitosti takové absence a dlouhodobé fungování bez účtu. A toto není čistě teoretická možnost, to se reálně děje a kryptoměnové subjekty jsou této hrozbě vystaveny neustále. Nemluvě o tom, že právnické osoby (s.r.o.čka apod.) bankovní účet dokonce ze zákona mít musí, nelze založit a provozovat s.r.o. bez bankovního účtu. Takže tito mají zákonnou povinnost účet mít, ale zároveň na něj nemají žádné zákoné právo, které by jim jeho založení a funkční chod garantovalo. Zdá se Vám to absurdní? Je, ale zároveň je to i tvrdá realita. Často jedinou možností pro nový subjekt je zatajit před bankou účel podnikání a účet založit “na tajňačku” na obecnou činnost, jenže to vydrží jen nějaký čas a když moc vyrostete, všimnou si toho dřív nebo později.

A nyní důvod, proč tento článek píši. Když pomineme obecný důvod odporu ke kryptu, kterým je zvláště u bank konkurence jejich službám a menší kontrola nad člověkem, který tento způsob plateb a správy financí využívá, tak se často setkáváme s urgumentem, že se toto děje v zájmu ochrany obyčejných lidí. Před čím? Před výdělkem, finanční svobodou? Těžko říct, skutečná motivace bude asi u různých subjektů odlišná a jistě si toto někteří skutečně i myslí (zase nedělejme ze všech spiklence v antikrypto komplotu). Oficiálně je to však před podvody. Pojďme se nad tím zamyslet – opravdu perzekuce kryptoměn a legálních firem s nimi u nás pracujících chrání obyčejné lidi? Když se nad tím zamyslíme více než jen povrchně, dojdeme k názoru, že nikoliv. Právě naopak. Reálně je vystavuje hrozbě větší.

Podvodníky a kryptoměnové scammery totiž nezajímá, zda je člověk zkušený nebo ne. Zda své krypto, o které ho chtějí obrat, obstará u legálního subjektu nebo ne. Neznalec se tím snázeji obírá a kryptoměna obstaraná bokem systému se ještě hůře dohledává a to jim nahrává do karet. Skutečně si myslí vrcholní zástupci bank, že zničením českého kryptoměnového směnárenství a podnikání ustanou na našem území podvody? Tak naivních bude patrně jen málo z nich. Co by se ve skutečnosti stalo – podvodníci nasměrují své oběti do zahraničí, ideálně do destinací se špatnou úřední komunikací a vymahatelností práva. Jelikož na našem trhu tato možnost nebude, zkrátka půjdou jinam a tam budou navíc podvádění mít problémy s cizím jazykem a neznalostí zahraničních poměrů, což jim ještě více ztíží orientaci a šance na odhalení toho, že je někdo obírá. Psychoplogický základ podvodů a související komunikace je dnes na tak vysoké úrovni, že místo aby tento přechod redukoval četnost průchozích pokusů, naopak zvyší jejich úspěšnost.

Naše krypto-subjekty se totiž řídí českým právem, musí dodržovat české zákony a v případě podvodu spolupracují s našimi orgány a policií, často v maximální snaze a dokonce z vlastní iniciativy, protože podvody či praní špinavých peněz na svých platformách sami nechtějí. Mají zájem na tom, aby se to nedělo a navíc maji vyvinuté vlastní metody na rozpoznávání podezřelých transakcí přesně v našich podmínkách a v hojné míře se jim v dnešních dnech už daří tyto i zachytávat a nerelizovat, často i odesílajícího varovat a škodě do budoucna reálně zabránit. Pokud tedy pod tlakem této plošné perzekuce z trhu nuceně odejdou, český klient/podváděný ztratí možnost české směny a pak bude daleko snažší jej vmanipulovat na zahraniční subjekt, který pro něj bude jednak daleko hůře prověřitelný a jednak ztratí tuto extra (a solidně účinnou) vrstvu ochrany, kterou české firmy do procesu přidávají. Nenechme se vysmát – zahraniční směnárny z daňových rájů nebo zemí bývalého Sovětského svazu nemají žádný extra zájem na tom čechy nebo slováky chránit. Takovýto zahraniční podvod je pro ně snažší řešit, respektive odbýt strohou písemnou komunikací.

V konečném důsledku tedy nechrání toto šikanování (nebojím se použít toto slovo, viděl jsem skutečně dost případů a mluvil s dost lidmi z obou táborů) české legální kryptoscény lidi a klienty bank, ale ty banky a jejich vrcholné manažery. Je to podobný princip, jako kdybyste přišli k veteřináři se svým mazlíčkem – on se na něj podívá, zjistí že má potenciálně smrtelnou chorobu a je tam jistá šance že může i navzdory léčbě zemřít. A jelikož si nechce kazit statistky úspěšnosti, odkáže Vás na nelicencovaného nedostudovaného felčara bez většího zájmu o svůj výsledek práce. Tomuto diplomovanému veterináři je jedno, že zaplatíte často i víc, je mu jedno že šance na přežití Vašeho zvířete se tím rapidně snížily, ani Vaše z toho plynoucí citové trauma ze ztráty ho nezajímá. Ačkoliv to tvrdí, Vy I Váš zvířecí přítel a Vaše blaho jsou mu úplně ukradené – jeho reputace je pro něj to hlavní. A tento princip je u perzekuce kryptoměnových subjektů u nás naprosto stejný. Tento přístup nechrání a pokud ano, rozhodně ne tyto obyčejné lidi a potenciální oběti.

Přitom kultivace a rozvoj kryptosubjektů na našem trhu má velkou řadu potenciálních výhod. Máme tu skutečně nadané, zdatné a vynalézavé lidi, kteří mohou nebo už i jsou inovátory v oblasti. A z toho mohou těžit nejen oni a jejich stávající i potenciální budoucí zaměstnanci, ale v konečném důsledku dobré a rozumné podmínky u nás mohou nezanedbatelně pomoci I naší ekonomice.

Řešení tedy není plošné bránění, zákazy a přehnané restrikce. Řešení je oboustranný dialog – mezi bankami a státním aparátem na jedné straně a kryptosubjekty, které prosazují rozumné postupy a jsou znalí této problematiky, na straně druhé. Je třeba lidem ne bránit v přístupu ke kryptu, ale naopak je vzájemnou spoluprací vzdělávat a upozorňovat na rizika, protože neznalost podvodníkům nahrává spíš než aby jim škodila. Tímto způsobem dosáhneme daleko efektivnější a širší ochrany a je to cesta ke snížení úspěšnosti I vůbec “pokusovosti” podvodů u nás.