Že kryptoměny nejsou jen prostředek k páchání nelegální činnosti jsem psal například v nejčastějších mýtech, ale bohužel i tak existuje víc než dost zmetků, kteří pomocí nich chtějí ojeb*vat slušné lidi. Moc silné výrazy? Ani ne, zaslouží si i horší.

Většinou využívají nepochopení nebo nedostatečnou orientaci své oběti v kryptu a díky tomu ji dokáží znejistět a vmanipulovat do situace, kterou by člověk ve fiat oblasti snadno prokoukl a dal by od toho ruce pryč. Tito podvodníci pak opráší stará a provařená schémata a scamy (podvody), jako jsou pyramida/letadlo nebo ponzi, slibují nehorázné zhodnocení a na tom důvěřivce obírají.

Ne vždy se ale jedná o takto jednoduchou věc. Co už delší dobu “jede”, jsou podvody při prodeji dražších věcí přes inzertní portály. Tyto pokusy ověřeně cílí hodně na auta, ale i dražší elektroniku jako jsou notebooky, smartphony, drony, iPady – dosadit si ale můžete jakoukoliv dražší věc.

Jak to funguje a jak Vás chtějí odrbat

Představte si, že prodáváte své starší auto přes nějaký známý inzertní portál (nejmenuji žádný záměrně, provozovatelé portálů za toto nemohou a neděje se to jen u jednoho z nich – jsou oběti stejně jako kryptoměnové směnárny, přes které tito zmetci prostředky následně chtějí tahat). Ozve se Vám zájemce, který může mluvit česky, nebo klidně i anglicky (toto se střídá, celkově model v pár detailech obměňují), prohodíte si pár zpráv na messengeru nebo emailu, domluvíte se na ceně a detailech, Vy mu pošlete platební údaje – vše se jeví jak má být. On Vám pak přepošle email z anglické banky, která v něm deklaruje úspěšné složení peněz z jeho strany a garanci odeslání na Váš účet, jenže …! Co když jste to Vy, kdo podvádí? Potřebují od Vás přeci také nějakou garanci. Proto Vy máte poslat poplatek, kterým zaplatíte předem přepravce onoho zboží a když vše proběhne v pořádku, bude Vám tato částka přičtena k celkové sumě bankou již držené. Zní to celkem logicky?

No problém je v tom, že ten email samozřejmě není od banky – pokud si řádně prohlédnete doménu (tu část adresy za @), ze které byl poslán, bude vypadat spíše jako napodobenina. Pokud ideálně kontaktujete přímo i dotčenou banku, potvrdí Vám, že od nich nic takového neodešlo a takový požadavek/příkaz tam není. Je to čistý podvodný falzifikát vytvořený ze stažených grafických podkladů z jejich webu či jiných jejich emailů. Podvodník se takto snaží (bohužel často úspěšně) vytvořit dojem solidní třetí strany, která Vás během procesu chrání a zajišťuje Vaše zájmy. On ale nikdy žádné peníze ve skutečnosti nikam neposlal a nepošle, jen z Vás bude pod různými záminkami tahat ty Vaše, dokud se necháte – a pak přestane komunikovat. Výmluvy, proč máte posílat další a další poplatky se budou různit, ale peníze/kryptoměny vždy skončí ve stejné černé díře jako ty předchozí. Źádná další platba Vás neposune blíže vyplacení, takže nemá cenu posílat další a doufat – je lepší ztrátu oplakat a nahlásit toto policii. Nebudeme si nic nalhávat, šance že je chytí je opravdu malá, ale na druhou stranu čím více lidí to nahlásí, tím větší váhu celá věc bude mít a díky většímu vzorku případů má policie a orgány přecijen o něco větší šanci najít souvislosti a nějakou relevantní stopu.

Pár proměnných

Příběh/situace se v pár bodech obměňuje, ale tělo zůstává vždy stejné. Co se tedy mění?

Zboží: často auto, potvrzené pokusy jsou i u atraktivní dražší elektroniky, ale prakticky se toto může týkat jakékoliv dražší věci – vyšší cena totiž v očích prodávajícího (Vás) často ospravedlní  ty “byrokratické nároky”

Jazyk a národnost kupujícího: většinou se má jednat buď o angličana, nebo čecha/slováka žijícího na území Velké Británie (Anglie, Skotsko nebo i Irsko) – to záleží na tom, jak moc jste zdatní v angličtině. Pokud přistoupíte na komunikaci v ní, podvodník se bude tvářit jako angličan, aby Vás v tom udržel a Vám tak uniklo pár drobností kvůli soustředění se na překlad

Banka, ze které údajně přišlo potvrzení: často uživatel využívá banky anglické, které jsou v očích našince jakousi zárukou solidnosti. Nejčastější pokusy jsou u bank Lloyd a Halifax, potvrzené to bylo i u Bank of Scotland (pro jistotu – tyto banky za to samozřejmě také nemohou, jsou jen další obětí pošpiněním svého jména, stejně jako inzertní portály a směnárny)

Záminka zaplacení: nejčastěji je to zmiňovaný garanční poplatek bance (případně i jiné autoritě) a platba za přepravce/kurýra (u něj služba nemusí být nutně odkazována na banku, to je takový krok do strany, ale to na celku nic nemění)

Jak to souvisí s kryptoměnami?

To je část, kterou ne vždy vidíte. Původně podvodníci totiž zkoušeli ten model, že si vygenerovali objednávku na nákup kryptoměn u nějaké směnárny a bankovní údaje zaslali prodávajícímu pro uhrazení onoho poplatku. Pokud tento prodávající vše zaplatil jak měl, směnárna neměla jak zjistit, že je transakce podezřelá a vyřídila ji jako vždy. Až když se poškozený ozval po několika dnech/týdnech/měsících toto mohli zaznamenat a přijít na to, ale to již bylo pozdě – kryptoměny v té době byly už dávno pryč. Spousta podvedených si totiž bohužel nechala nalhat, aby napsali do poznámky příjemci v bance bezpečnostní frázi/poznámku například ve znění “Nákup Bitcoinu”, “Nákup kryptoměn”, “Nekupuji zboží” nebo i “Nákup na www…………..” a vůbec jim nebylo divné a nezajímali se o to, co ta slova znamenají, nebo kam vede odkaz tam vložený. Stačilo jim, když podvodník řekl, že to je jen tak pro účetní potřeby (např.) a stejně to zadali. Tyto poznámky ale využívají směnárny právě proto, aby podvodům bránili a lidé jimi stvrzují, že vědí co kupují a případně i přímo kde. Zde už je bohužel třeba vinit i tyto podvedené za přílišnou laxnost a vyloženou neopatrnost/nepřemýšlení o situaci. Je rovněž pak hloupost vinit směnárnu jako takovou a chtít dokonce náhradu škody po ní – směnárna byla nevědomým prostředníkem a kdyby uživatel nesplnil její specifické podmínky (především onu frázi, která jej měla jasně trknout), poznala by, že je něco špatně a platbu by vůbec nerealizovala – proto je důležité si vždy ověřovat kam peníze posíláme a pokud jsou u platby speciální požadavky, tak obzvlášť!

Když si ale směnárny všimly těchto pokusů, začali zavádět další opatření jak předejít nevědomým transakcím. Podvodníci proto tak trochu změnili taktiku s tím, že přímo lidem řeknou, že poplatek je třeba složit v BTC (ano, je to absurdní, že by banka vyžadovala poplatek v kryptoměnách, jenže zcela neznalý uživatel toto neví). Objednávku pak lidem buď vytvoří a nebo je navede k tomu, aby si celý proces směny prošli dokonce oni sami a jen poslali BTC. Když si pak uživatel sám vědomě mění BTC, nemá už směnárna žádnou šanci odhalit podstatu této směny a nějaké podezřelé chování a pokud na účel směny vyloženě “nepřijde řeč”, celý proces se jí defacto už ani netýká – klient si sám smění BTC, oni odešlou BTC na adresu jakou si zadal on sám a tím to pro ně končí. Např. směnárna VirtualProperty (jejíž vedení bylo informačně nápomocné tvorbě článku v detailech procesu, viz dovětek článku) kvůli tomuto zavedla telefonické ověření prvních plateb všech klientů, kde jsou před tímto vysloveně varování. Je to sice za cenu “otravování” klientů, což není žádoucí, ale zcela drasticky to pomohlo snížení úspěšnosti i pokusů o tyto podvody. (Jak to mají ostatní česko-slovenské směnárny konkrétně nevím, ale pokud se ozvou, rád doplním)

Neblahý dopad těchto podvodů ale dopadá i na směnárny samotné, protože bývají posledním celkem v dohledatelném finančním řetězci, na který banky mohou. Není tak vyjimkou dočasné obestavení nebo dokonce i zrušení účtu – přestože směnárna za situaci vůbec nemůže. Pokud Vás tedy zajímalo proč je u nás situace tak špatná z pohledu autorit, tak právě tito podvodní parchanti na tom mají veliký podíl.

A co tedy s tím?

Není toho bohužel mnoho, co dělat můžeme – kdo je znalý problematiky kryptoměn, toto pravděpodobně prokoukne i sám a naopak oběti, které často naletí, jsou zase často z kruhů zcela mimo krypto, takže se o toto nezajímají dokud není pozdě. Je tedy třeba informace a varování sami šířit, aby je mělo co nejvíce lidí a společně jsme takto těmto zlodějským parchantům co nejvíce zúžili záběr potenciálních zranitelných cílů. Čím více lidí to bude vědět, tím lépe a pokud máte kamárády nebo známé, kteří víte, že takto skrze inzertní portály dražší věci prodávají, ztraťte s nimi o tom pár slov a možná jim tak zachráníte nemalé peníze (protože je i dost případů, kdy lidé zaplatili 3x, 5x nebo i vícekrát, než jim to začalo být divné).

Obecné red-flagy (ukazatele rizika), u kterých by člověk měl zpozornět, jsou:

• Zájem o Váš relativně tuctový produkt inzerovaný na českém portálu projevil cizinec
• Chtějí po Vás peníze, přestože Vy jste ten kdo prodává
• Chtějí kryptoměny v obchodě který byl iniciován na fiat měnu
• Spojují oficiální požadavek bank a kryptoměny
• Nekomunikuje s Vámi přímo banka, ale druhá strana Vám její vyjádření přeposílá/Doména emailu banky, ze které Vám email přišel, není věrohodná (legitimitu takovýchto mailů vždy ověřujte přímo u banky skrze kontakt, který si na ně najdete Vy sami – hledání v Googlu, oficiální profil na sociální síti atd.)

 

Tento článek vznikl s pomocí informací od vedení směnárny VirtualProperty.cz – nejedná se o formu placené spolupráce nebo propagace, ale za pomoc a některé detaily jsem vděčný, děkuji za ně a jsem rád, že se proti těmto podvodným zmetkům angažujete. Informace poskytnuté vedením směnárny v žádném případě neporušovali GDPR, nedošlo na konkrétní jména, kontakty ani detaily transakcí konkrétních lidí.